Klimatická změna ovlivňuje růst stromů, jejich schopnost regenerace i pravděpodobnost odumření. Vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní události mohou měnit konkurenční vztahy mezi dřevinami i průběh disturbancí. Dlouhodobá data z přirozených lesů umožňují sledovat tyto změny v porostech, jejichž vývoj není bezprostředně určován hospodářskými zásahy.
Výzkum se zaměřuje na reakce jednotlivých stromů a druhů dřevin na průběh počasí, nedostatek vody a extrémní klimatické roky. Dendrochronologické řady umožňují porovnat současný růst stromů s jejich reakcemi v minulosti. Opakovaná měření zase ukazují změny v mortalitě, obnově a druhovém složení porostů.
Na ploše Žofín ForestGEO jsou stromová data doplněna měřením místní klimatické stanice. Standardizované údaje z této plochy lze současně porovnávat s dalšími lokalitami světové sítě ForestGEO.
Hlavní datové zdroje: dendrochronologické řady, opakované měření přírůstu a mortality, klimatická data, půdní údaje, informace o dostupnosti vody, dálkový průzkum Země a mezinárodní data sítě ForestGEO.
Tématu se věnují zejména: Pavel Šamonil v oblasti dendrochronologie a vztahů stromů s půdním prostředím, David Janík a Kamil Král při analýzách růstu a dynamiky stromového patra a Petra Doleželová jako správkyně Dendrochronobanky.
