Vítr, sucho, požár, námraza, hmyz nebo pád jednotlivého stromu mohou během krátké doby výrazně změnit podobu lesa. Tyto události označujeme jako disturbance. V přirozených lesích nejsou pouze ničivou silou, ale zároveň jedním z hlavních mechanismů jejich obnovy a dlouhodobého vývoje.
Výzkum se zaměřuje na rozsah a intenzitu disturbancí, jejich historii a následný vývoj zasaženého porostu. Sleduje, které stromy narušení přežily, jak rychle dochází k obnově, které druhy využívají vzniklý prostor a jak se mění struktura lesa, půdní prostředí a množství tlejícího dřeva.
Důležitým zdrojem jsou opakovaná měření stromů, mapy vývratů a zlomů, dendrochronologické vývrty, historické mapy, letecké snímky, data dálkového průzkumu Země a terénní dokumentace konkrétních disturbancí. Tým se zabývá také vývratovou dynamikou a dalšími biomechanickými vlivy stromů na lesní prostředí.
Mezi současné projekty patří například studie odezvy horských lesních ekosystémů na disturbanční vlivy prostředí v Krkonošském národním parku.
Hlavní datové zdroje: stromové censusy před disturbancí a po ní, dendrochronologické řady, evidence vývratů a zlomů, letecké a družicové snímky, laserová data, historické mapy a klimatické záznamy.
Tématu se věnují zejména: Pavel Šamonil, který se zabývá vývratovou dynamikou, biomechanickým působením stromů a dendrochronologií, dále Kamil Král, David Janík a další členové týmu zpracovávající prostorová a dendrometrická data.
