Stromový census představuje podrobnou evidenci jednotlivých stromů na vybraném území. Jeho cílem je zjistit, jaké stromy se na dané lokalitě nacházejí, kde přesně rostou, jaké mají rozměry, v jakém jsou stavu a jak se porost v průběhu času mění.
Na rozdíl od běžného lesnického šetření, které často pracuje s výběrovými plochami a následným statistickým odhadem, se při úplném stromovém censusu zaznamenává každý strom splňující stanovené podmínky. Výsledkem je podrobný obraz prostorové, druhové a věkové struktury porostu.
Jaké údaje se při censusu sledují
Každému evidovanému stromu je přiřazen jedinečný identifikátor. Strom je následně zaměřen a jsou u něj zaznamenány vybrané vlastnosti.
Nejčastěji sledované údaje zahrnují:
- polohu stromu,
- druh dřeviny,
- obvod nebo průměr kmene,
- výšku stromu,
- výšku nasazení koruny,
- zdravotní a vitalitní stav,
- případné poškození nebo deformace,
- stav stromu – živý, odumírající nebo mrtvý,
- přítomnost dutin, zlomů či dalších významných znaků.
Rozsah evidence se může lišit podle účelu projektu. Jiná data jsou potřebná při výzkumu přirozeného lesa, jiná při správě městské zeleně nebo při hodnocení stromů v chráněném území.
Každý strom má své místo
Důležitou součástí stromového censusu je přesné zaměření polohy jednotlivých stromů. Díky tomu lze vytvořit mapu, ve které má každý strom svůj bod a vlastní záznam.
Z mapových dat je možné sledovat rozmístění stromů, jejich hustotu, vzájemné vzdálenosti nebo vztah k terénu, vodním tokům, cestám a dalším prvkům krajiny. Prostorové zobrazení pomáhá také při opakovaném vyhledávání konkrétního stromu v terénu.
Proč se stromový census provádí
Stromový census poskytuje základní data pro pochopení struktury a vývoje porostu. Umožňuje například zjistit, které druhy dřevin na lokalitě převažují, jaké je zastoupení různě silných stromů nebo jak jsou stromy rozmístěny v prostoru.
Data lze využít při:
- hodnocení druhové skladby,
- sledování přirozené obnovy lesa,
- výzkumu růstu a mortality stromů,
- evidenci významných a památných stromů,
- hodnocení stability a vitality porostu,
- plánování péče a pěstebních zásahů,
- dokumentaci chráněných a přírodě blízkých lokalit,
- sledování dopadů sucha, větru, hmyzu nebo dalších disturbance,
- správě parků, alejí a městské zeleně.
Census nepředstavuje pouze jednorázový soupis. Největší význam získává ve chvíli, kdy se měření po několika letech opakuje.
Opakované měření zachycuje vývoj lesa
Při opakovaném censusu je možné každý strom znovu dohledat podle jeho identifikátoru a polohy. Následně se aktualizují jeho rozměry a stav.
Porovnáním jednotlivých měření lze určit:
- přírůst kmene,
- změnu výšky stromu,
- přechod stromu do jiné tloušťkové kategorie,
- odumření stromu,
- vznik nových jedinců,
- změny zdravotního stavu,
- vývoj druhové a prostorové struktury porostu.
Postupně tak vzniká dlouhodobá databáze, která zachycuje dynamiku lesa na úrovni jednotlivých stromů. U přirozených porostů může takové sledování probíhat desítky let a poskytovat cenné informace o růstu, konkurenci, obnově i rozpadu lesa.
Census a moderní technologie
Terénní měření lze propojit s geografickými informačními systémy, mobilními aplikacemi, družicovým zaměřováním, fotogrammetrií nebo laserovým skenováním.
Pozemní laserové skenování může klasický census doplnit o velmi podrobný trojrozměrný záznam. Zatímco terénní databáze obsahuje identifikační a popisné údaje, mračno bodů zachycuje skutečný tvar kmene, koruny i okolního porostu.
Propojením obou přístupů lze získat komplexní databázi, ve které je každý strom evidován nejen jako řádek v tabulce nebo bod v mapě, ale také jako měřitelný trojrozměrný objekt.
Od terénního měření k databázi
Samotnému měření předchází stanovení pravidel censusu. Určuje se například minimální průměr kmene, od kterého budou stromy evidovány, způsob měření vícekmenných jedinců nebo pravidla pro hodnocení mrtvých stromů.
Při terénní práci je každý strom označen, zaměřen a popsán. Naměřené údaje se následně kontrolují a ukládají do databáze. Pro správné vyhodnocení je důležité, aby se při každém opakovaném měření používal stejný nebo přesně popsaný postup.
Výsledkem není pouze seznam stromů, ale ucelený datový soubor propojující mapovou polohu, naměřené hodnoty, terénní pozorování a případně také fotografie nebo trojrozměrná data.
