Přirozený les není neměnným společenstvem starých stromů. Neustále se vyvíjí: jednotlivé stromy rostou, stárnou a odumírají, vznikají nové porostní mezery a na jejich místě se prosazuje další generace lesa. Dlouhodobý výzkum umožňuje sledovat, jak se v průběhu desetiletí mění druhová skladba, prostorová struktura, zásoba dřeva i zastoupení různých vývojových fází.
Základním zdrojem jsou opakovaná celoplošná měření na 22 lokalitách přirozených lesů. U jednotlivých stromů se eviduje jejich poloha, druh, výčetní tloušťka, stav a další dendrometrické charakteristiky. Opakovaná měření umožňují vyhodnotit přírůst, mortalitu, vznik nových stromů i dlouhodobé změny celého porostu. Součástí výzkumu jsou také údaje o bylinném patře a půdních poměrech.
Významnou datovou sadou je plocha Žofín ForestGEO, na které jsou evidovány všechny živé dřeviny od výčetní tloušťky jednoho centimetru. Každý jedinec je zaměřen, označen identifikátorem a opakovaně měřen v pětiletém intervalu.
Hlavní datové zdroje: celoplošné stromové censusy, opakovaná dendrometrická měření, prostorová data stromů, data o bylinném patře, dendrochronologická data a údaje z plochy Žofín ForestGEO.
Tématu se věnují zejména: Kamil Král, David Janík, Libor Hort, Dušan Adam a další členové týmu zapojení do dlouhodobých terénních měření. Kamil Král se zaměřuje na dynamiku dřevinného patra a vývojové cykly, David Janík na růstové procesy a dendrometrii a Libor Hort na dynamiku porostů a monitoring lesů ponechaných samovolnému vývoji.
